ORP a ZDRAVÍ

ORP a jeho pozitivní vliv na lidské zdraví                                   

ORP neboli oxidačně redukční potenciál (vyjadřuje se v mV) a může mít jak kladnou, tak zápornou hodnotu.

V přírodě ve vodě se hodnota ORP pohybuje v rozsahu od cca. -400mV do +400mV.

Redox reakce jsou hlavními procesy, které zajišťují životní funkce každého živého organizmu.

Energie uvolňovaná v průběhu těchto reakcí je spotřebována na udržování rovnováhy vnitřního prostředí organizmu a regeneraci buněk.

Běžně se ORP vnitřního prostředí lidského organizmu pohybuje v rozsahu od -100mV do -200mV, pokud je tento organismus v regenerovaném stavu.

ORP běžné pitné vody (voda z kohoutku, balená voda) je téměř vždy větší než nula, a obvykle se nachází v rozmezí od +180mV do +300mV.

Tyto rozdíly ORP vnitřního prostředí a pitné vody znamenají, že životní energie organizmu musí být vynakládána na opravu aktivity elektronů vody.

Proto čím nižší ORP vody, tím víc volných elektronů a tím větší antioxidační schopnost.

To jen dokazuje, že voda může fungovat jako oxidační činidlo a přispívat k procesu stárnutí, nebo může být redukčním činidlem, což znamená, že může procesy stárnutí organizmu zpomalovat.

Voda přes naše zařízení APS M800 nebo APS 100 se pohybuje od -100 do -200mV.

ORP - Redox potenciál vody

Pokud pitná voda, kterou přijme lidský organizmus, má ORP v hodnotě blízké ORP vnitřního prostředí organizmu, elektrická energie buněčných membrán (životní energie organizmu) nemusí být vynakládána na opravu aktivity elektronů vody, a voda se okamžitě vstřebává, protože má biokompatibilitu podobného parametru.

Aktivita elektronů je důležitou charakteristikou vnitřního prostředí organizmu, protože je přímo spojena se základními životními procesy. Prakticky všechny biologicky významné systémy, které vymezují akumulaci a spotřebu energie, replikaci a přenos dědičných vlastností a různé enzymatické systémy organizmu, obsahují molekulární struktury s rozdílnými náboji. Vyvažování mechanizmů regulace redox procesů probíhajících v lidském těle je vědci považováno za hlavní příčinu vzniku mnohých onemocnění.

Když běžná pitná voda proniká do tkání lidského (nebo jiného) organizmu, odebírá elektrony z tkáňových buněk, které se ze 70 – 80 % skládají z vody. Ve výsledku podléhají biologické struktury organizmu oxidační destrukci. Tím se organizmus opotřebovává, stárne, životně důležité orgány ztrácejí svou funkčnost. Nicméně tyto negativní procesy mohou být zpomaleny, pokud do organizmu s nápoji a potravou přichází voda s vlastnostmi vnitřního prostředí organizmu, tj. taková, která má ochranné a regenerační vlastnosti. To je potvrzeno četnými studiemi odborných vědeckých center v Rusku v zahraničí. Aby organismus při metabolických procesech využíval pitnou vodu optimálním způsobem, její ORP musí souhlasit s hodnotou ORP vnitřního prostředí organizmu. Potřebná změna ORP vody v organizmu se děje na úkor výdeje elektrické energie buněčných membrán, tj. energie nejvyšší úrovně, energie, která je fakticky konečným produktem biochemického řetězce transformace živin. Množství energie vynaložené organizmem k dosažení biokompatibility vody je přímo úměrné množství vody a rozdílu ORP vody a vnitřního prostředí organizmu.

Pokud má pitná voda, která přichází do organizmu, ORP blízko hodnoty ORP vnitřního prostředí lidského organizmu, elektrická energie buněk membrán není vynaložena na korekce aktivity elektronů vody, a voda je ihned trávena, protože má biologickou kompatibilitu tohoto parametru. Pokud ale má pitná voda spíše nižší ORP než má redox potenciál vnitřního prostředí organizmu, v tom případě je tato energie organizmu předávána a využívána buňkami jako energetická rezerva antioxidační ochrany organizmu před nepříznivým vliv vnějšího prostředí. Během svého života je člověk vystavován škodlivým účinkům různých vnějších škodlivých faktorů – špatná ekologie, nesprávná a často nekvalitní potrava, konzumace závadné pitné vody, stresové situace, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání léčiv, nemoci a mnoho dalších.

Všechny tyto faktory přispívají k ničení redoxního systém regulace organizmu, což ve výsledku znamená, že oxidační procesy začínají převažovat nad procesy obnovy, obranné síly a funkce životně důležitých orgánů začínají slábnout a již nejsou schopny samostatně odolávat různým chorobám. Zpomalit převahu oxidačních procesů nad obnovovacími procesy je možno s pomocí antioxidantů. Normalizovat rovnováhu redoxního systému regulace (tzn. posílit obranyschopnost organizmu a funkce životně důležitých orgánů a umožnit organizmu samostatně vzdorovat různým nemocem) je možné s pomocí antioxidantů.

Čím silnější antioxidant, tím více pocítíme jeho antioxidační účinek!